Odkud vychází má terapie v přírodě, metody a jak pracuji?
Z prvu bych se rád zmínil, že se necítím terapeutem, jako spíše někým, kdo tělesně cítí a prožívá princip fungování nás lidí, naší podstaty, „proč, co, jak a kdy“ a tak se cítím dobře v roli poradce, lektora a průvodce tímto velmi rozsáhlým světem psychiky a potíží, s tím spojených.
Jsem zastáncem a celoživotním propagátorem učení typu “prožij, zanalyzuj, pochop princip, pak reaguj a použij kdekoliv a jakkoliv dovedeš”. Čímž jsem odpůrcem systému “nauč se, nabifluj a pak opakuj na povel jen to, co ses konkrétně naučil”. Ostatně proto jsem měl celý život problém se školstvím a vzděláváním se v něm, neb mě svazovalo a nedovolilo chápat a nalézat vlastních cest, pochopením z vlastních prožitků. Proto jsem všechny učenlivé prožitky byl díky školám a učení donucen hluboce potlačit a byl jen nepochopitelně tlačen do učení toho, co někdo řekl. A tak jsem se stal nepochopeným a potlačeným, ostatně jako velké množství z nás.
Neuměl jsem se nikdy učit z knih nazpamět a dosud se na tom nic nezměnilo, ale možná se mi dnes povede malinko přispět ke změně způsobu učení ve společnosti, aby velké bytosti dneška a zítřka měli více vlastního prostoru k sebevyjádření.
Žádný Dobrý žák nikdy není ten, který vykazuje známky velmi dobrého žáka!
Není to o učení se biflováním a kopírováním naučené konkrétní látky, metody, je to o tom, pochopit a prožít princip fungování a souvislostí!
Z této zkušenosti pak vznikají už jakékoliv metody a cesty pro vlastní život. To je má vize učení a předávání toho, co znám, co jsem prožil a co díky tomu skutečně sám za sebe dobře ovládám.
Významní psychoterapeuté C.G.Jung a Bert Hellinger, co měli společného? Každý z nich pracoval s psychikou, ale každý z nich používal jiné metody. Nicméně každý z nich vnímal stejný prostor, kterým je psychika ovlivňována a kterým také z podstaty existence je. O psýche můžeme mluvit jako o rezonančním poli, jelikož toto pole je obrazem psychiky. Psychika má tedy své vibrace a šíří se prostorem jako vlny, které obsahují jakékoliv informace o nás, naší historii a to velmi dávné, běžnou myslí neuchopitelné do slov. Každý z nich o těchto vibracích věděl. Myslím, že C.G. Jung výrazně hlouběji, proto rozvinul práci s psychikou výrazně více a rozsáhleji. Nicméně B. Hellinger jej úspěšně využil pro vzájemnou interakci konkrétních částí psychiky – částí osobnosti mezi sebou, skrze malou skupinu lidí, působící jako zesilovač této vibrace, známé jako systemické konstelace.
Z mého pohledu vnímám, že C.G. Jung byl vědec a badatel psycholog. Zkoumal tyto vibrace a zkoumal každý kousek tohoto vlnění do svého detailu. Kde vzniká, proč vzniká a jaký bude mít následek vznik této vlny. Z čehož se pak dá odvodit, jak s takovou vlnou a celou vibrací naložit, jak psychiku analyzovat, diagnostikovat, ale také léčit.
Oproti tomu Bert Hellinger, z mého pohledu, pochopil vnímání těchto vibrací, jako možnost použití v jedné metodě, kterou úspěšně realizoval pro léčení a řešení psychických a životních obtíží.
Oba ke svým objevům ale něco potřebovali. A tím byly jejich potíže sami se sebou. C.G. Jung, byl díky svým závažným psychickým obtížím mistrem, vědcem rezonančního pole psýché, čímž také původu nás jako vesmírných bytostí, duší. Berta Hellingera k objevu jeho metody, pojetí práce s rezonančním polem naší psýché, dovedla jeho fyzická nemoc a to rakovina.
Nechci to zde popisovat jako psané pravidlo, jelikož jsou různé odchylky, avšak Jungovy fenomenální objevy a také komplikované psychické stavy byly projevem jeho vlastní velmi silné ženské energie, čili jeho traumatických prožitků s ženskou linií, matkou. Bylo to však také jeho velkou schopností, být díky tomu velmi vycitlivělý, senzitivní pro zachycení jemných nuancí rezonančního pole vysílaného lidskou psychikou/duší. Díky tomu byl schopen zachytit jemné výchylky v projevech lidí, čímž mu jeho traumata umožňovala být tak výborným vědcem psýche a psychoterapeutem. C.G.Jung pracoval ženským způsobem.
Bert Hellinger byl spíše významně poznamenán mužskou linií, obtížemi s vlastním otcem, vedoucí k projevu symptomu tělesného a to k rakovině. Díky projevu této dynamiky a chuti se zachránit a vyléčit, stejně jako C.G.Jung nalezli své geniální objevy. U B. Hellingera byly však spíše mužského pojetí, proto také tak tvrdé, razantní přístupy, známé z původního pojetí systemických konstelací, které proto nejsou v této formě vhodné pro některé druhy psychických potíží.
Má Terapie v přírodě, kterou se zabývám, vznikala a stále se rozvíjí velmi podobnou cestou. Nevycházím však z práce C.G.Junga ani Berta Hellingera, ale vycházím a čerpám ze stejných zkušeností a zdrojů, z kterých čerpali tito dva významní lidé, ale i ostatní, kteří museli řešit svou vlastní smrt, aby našli svůj vlastní život.
Nezabýval jsem se vždy oborem psychologie. Velkou část svého života jsem prožil jako programátor. Myslím, že mohu říci velmi úspěšný. Přišla však do mého života událost úmrtí mého prvního synka, který se topil v rybníce. Po následném vytažení a resuscitaci žil se závažným poškozením mozku již pouze další dva roky. Byly to pro mě a mou bývalou ženu časy se synkem, o kterého bylo nutné pečovat za použití přístrojů a speciální péče. Po jeho úmrtí jsme se také s bývalou ženou rozvedli. To byl můj životní zlom, poslední kapka, kdy jsem spadl do závažných psychických problémů, neschopností nalézt naději a smysl žít. Byl jsem nucen hledat pomoc pro sebezáchranu. Měl jsem jasno jen v tom, že nechci léky a tak jsem hledal pomoc, jak opravdu léčit psychiku. Vstoupil jsem do terapii, našel jsem výbornou jungiánsky smýšlející arteterapeutku, se kterou jsem prožil intenzivní cca dvouroční program skupinové terapie.
Začal jsem si intuitivně uvědomovat celé souvislosti fungování mě samotného a dění života kolem, jako propojeného celku. Propojil se mi vnější svět a svět uvnitř mě samotného, z čehož jsem najednou dokázal intuitivně odvozovat a uvědomovat si, co vlastně všechno psychika a my samotní jsme. Pojmenoval jsem si tím poprvé svou vrozenou dovednost velmi rychlého analyzačně-syntézního smýšlení a vnímaní, které jsem nevědomě používal i ve zmíněné profesi programátora. Vůbec jsem se dříve nepozastavil nad tím, že jsem programování nikdy nestudoval a jen pohledem oka ihned viděl princip, ze kterého jsem snadno odvodil jakýkoliv postup a řešení a programovací jazyk. Tohoto procesu dnes využívám také při vedení terapií, ale také v astrologii propojené s archetypální psychologií.
Nicméně sám od sebe bych stále nedošel k uvědomění, že bych začal terapeuticky používat svůj způsob vnímání. K tomu mě přivedla až následná spolupráce s výše zmíněnou hlubinou arterapeutkou, které tímto také stále děkuji. Umožnila mi stát po další dva roky po jejím boku v roli koterapeuta, strávit stovky hodin diskuzemi z oblasti jungiánské psychologie, arteterapie a být také zároveň pod odborným dohledem při terapeutické práci. Naučil jsem se mnohé z odborného světa psychologie, ale také pochopil a naučil, jak svou přirozenou vysokou citlivost, vnímavost s tímto propojit, používat ji jako bezpečného nástroje v tomto oboru, z jakých zdrojů psychologie vlastně historicky vychází a tím také, o co je možné ji stále obohatit na rovině pochopení skutečné podstaty člověka, jako duše a z toho pramenících i psychických obtíží, ať už lehkých či závažných patologických problémů.
Po tomto období přišla část života na vlastních nohách v pomáhající profesi, kdy jsem již prošel mnohé v roli klienta a studenta.
Můj životní příběh byl v první půlce života neustále v okolí smrti a ohrožení. Buď jsem smrt stále viděl před sebou v podobě nehod a násilí nebo ji sám na vlastní kůži skrze ohrožující nehody, zranění a různé typy závažných nebezpečí zažíval až to nakonec celé završila smrt mého synka. Může se zdát, co je to za život, samá smrt a nebezpečí, ale prožívání takového příběhu, bylo tím, co mě přivedlo k mým psychickým obtížím a právě ony byly tím, co mi umožnilo získat co nelze vystudovat a je tím vlastní zkušenost s velkou bolestí, s prožíváním psychického trápení, bezmoci, stavů beznaděje, zbytečnosti žití. Díky téhle zkušenosti znám, jak se cítí lidé, kteří mají svá trápení, jak lehce lze spadnout z výšky až na samé dno, že dnes máme, ale zítra mít nemusíme a za peníze to koupit nelze.
Jsem tu teď jako možnost pro ty, co hledají a potřebují průvodce na své cestě v bolestech, trápeních, komplikacích různého charakteru, kdy využívám své cenné terapeutické zkušenosti s mou výbornou terapeutickou průvodkyní Mgr. Janou Merhautovou a vlastní velké životní zkušenosti s bolestí, se smrtí, s nenaplněnou láskou, abych mohl inspirovat a ukázat ty nadějné života plné otevřené dveře pro ty z vás, kteří mají pocit, že tu žádné dveře nejsou a žádné řešení neexistuje.
Znám těžké a složité životní situace, náročné psychické situace stále zažívám, ale už dnes vím, jak ty potřebné možnosti a dveře nejen najít, ale také je otevřít a pak se radovat a s láskou žít.
Přeji vám všem mnoho štěstí, lásky a věřte, že všechno to těžké, bolavé a smrtící v nás a kolem nás, existuje jen proto, abysme jednoho dne poznali, že je v nás a pro nás také to, co je plné lásky a života.
Pavel Polák