„Dokud nepochopíme, že přírodní rovnovážné zákony jsou nad námi, budeme nakonec přinášet obětí ještě více“
Automobilový průmysl aneb když muže ovládá mužská síla
Automobilový průmysl je znovu na nohou. Je to krokem vzestupu nebo destrukce? Chápu pohled ekonoma, otázkou však je, zda jako ekonomové chceme zahlédnout i něco jiného než číslo. Je tu také pohled souvislostí příčiny a vyvolaného následku.
Takový automobilový průmysl může být velmi dobrou součástí lidského vývoje, ale jak zajistit, aby se nezvrhl do fanatické touhy po moci, růstu a nepůsobil spíše jako destrukce?
Z pohledu ekonomie, pokud jsem v loňském roce vydělal 100,- a letos 70,-, považuje se tento výdělek „letos“ za ztrátu. A tak se vymyslí strategie, jak vydělat v dalším roce nejméně 131,-. Podporujeme takto stálý růst, ale vyhýbáme se přirozeným pádům a poklesům. Tyto pády a poklesy se proto potřebují projevit jinou formou. Přírodní katastrofy, ekonomické krize, viry, války. Jsou to pouze přirozené rovnovážné zákony, určené každou planetou, která se uvnitř vesmíru nachází. Možná máme jen pocit, že se nás netýkají. Možná nevědomky, možná s vědomou pochybností o jejich velikosti, že by můj osobní život až tolik ovlivňoval vše co je kolem.
Manipulace, aneb jak zpomalit?
Skrze přírodu se dokážeme přirozenou cestou přiblížit k potlačovaným emocím. Je v nás schopna velmi rychle aktivovat pocit svobody, uvolnění, divokost a mnoho dalších emocí, kterých si v rychlém tempu městského provozu ani nevšimneme. Příroda je tedy také tím, co nás zpomaluje a současně vede k citlivosti, vnímavosti.
Má idea k zamyšlení! Jak celkově všechno dobrovolně zpomalit a přiblížit se tak k přírodě, k ženskému principu, rovnovážným zákonům bez toho, aby k tomu muselo docházet skrze nepříjemný tlak vnějšího světa?
Zrušit veškeré půjčování peněz! Drsné? Nemožné? Utopie? A nebo to konečně ukáže realitu/skutečný stav vlastní hodnoty? A je to vůbec chtěné vidět skutečnost, být pomalejší?
🤝Půjčování peněz je vytvářením iluze o ekonomickém stavu a také nástrojem světové moci k manipulacím s lidmi a celým hospodařením států. Každým úvěrem žijeme něco dříve, než k tomu přirozeně dozrajeme. Předbíháme čas a tak se zrychlujeme, životní tempo se stává během, ale také se dostáváme k možnostem (technologiím), pro které nejsme dostatečně vyspělí.
Ale proč chceme něco, co s námi manipuluje a je tak sebezničující?
Chtíč po komfortu a pokud možno hned teď?
Nespokojenost s tím co nemám, s vlastní sebe-hodnotou?
Závist?
Touha?
Je tu mezi námi hozené jablko pokušení?
Krátce z pohledu psychiky
Z pohledu psychiky, stinná stránka vůdce (otec, guru, šéf) zneužívá ženského principu (manipulace) k ovládnutí davu a hromadného přetížení mužského principu (výkonový a kariérní růst). Nevědomky jako důsledek vytváříme společenskou agresivitu, zášť, nenávist. Ukazuje se, jak neumíme využít a uchopit vlastních zdrojů, talentů, ženských a mužských principů. Zatím nejsme ochotni či schopni, vědomého propojení reality a vlastní duše. A tak na místo vztahové spolupráce jsou nám nevědomky rozsáhlé schopnosti temné ženské stránky, spíše nástrojem pro vzájemné boje, budování nedůvěry, křivdy, podvodů, zaviňování a vzdalování se jeden druhému.
Zneužití ale může existovat jen tehdy, pokud zneužíván chci nebo potřebuju být. Takové „ekonomické“ zneužití je proto také příležitostí si všimnout, čeho jsem ochotný se vzdát ze svých niterných hodnot, pro pocit že ve hmotném světě něco získávám a že mám nebo mít budu.
Nahradí však získávání hodnot z vnějšího světa tu hodnotu vnitřní?
Pokud teď zahlédneme hluboké souvislosti, nemusíme být později v zajetí moci!
A tak jsou před námi roky potravinové a ekonomického krize a s tím spojené změny v úvěrovém sektoru, to už jistě sami mnozí cítí. Pokud však nepochopíme hluboké souvislosti vlastní síly/hodnoty, na takovou krizi můžeme reagovat znovu úvěrem a znovu touhou po rychlém vzestupu. Ale mysleme na to, že síla zneužití moci se takto muže v budoucnu zvrhnout do větších rozměrů, neb každý úvěr je odevzdáním se druhému a vytvořením většího vlastního omezení. A tak hromadné nepokoje jsou jistě také pro následující období velkým tématem.
Je na každém z nás, zda vinu toho co zažíváme, chceme vidět na vládě, na viru, na okolních státech, na všem kolem a nebo začneme vztahovat situace sami na sebe a budeme se postupně po jednotlivých krocích duchovně i duševně rozvíjet.
K přírodě
Jsou před námi časy, kdy budeme vnějšími vlivy, nuceni přesunout přemíru pozornosti z umělých ekonomických růstů k přirozenému sestupu k sobě. Věnovat se pěstování, permakultuře, zemědělství, hospodaření s vodou, s potravou, přírodní stavitelství a celkově orientace na přírodu a vzájemnou blízkou spolupráci.
Dokonalosti dosáhnout jistě nelze, to by ztratilo svůj smysl. Proto také existuje cykličnost opakování života a smrti. Avšak právě “v této aktuální kapitole” výrazně zpomalíme a tak přirozeně v následující době budeme procházet hlubokou proměnou předchozího neudržitelného způsobu žití. Lišit se budeme jen v tom, jak situaci zhodnotíme a přijmeme. Někdo bude stále bojovat za jednotvárnou rychlost a ztrátu možností, které měl a někdo uchopí krizi jako příležitost, jak se spojit s vlastní hodnotou, s vlastní duší a začne být šťastný za přicházející zisky v pomalejším avšak prožitkem rozmanitějším tempu života.
