Divoká mysl, rok, vodnářský věk

Vážení, milí přátelé a blízcí Terapie v přírodě,

jsme téměř na konci roku, který přinesl mnoho neočekávaných situací, které byly pro někoho více, či méně náročné. Omezení, kterými jsem všichni procházeli, na každého působila jinou intenzitou a v jiných souvislostech, ke kterým měl každý sám za sebe svou pozornost.

Postupně přecházíme do doby vodnářské, kdy se dále budou projevovat již započaté celospolečenské změny.

Doba vodnářská

Doba vodnářská, která je před námi, je velmi úzce spjata s přírodou, svobodou, stravou, zemědělstvím, ale také způsoby cestování a technologiemi. To, jakým způsobem přistupujeme k těmto oblastem, má přímý vliv na způsob bydlení a životní styl, který vedeme a z toho plynoucí naše požadavky, spokojenosti-nespokojenosti, které budou zároveň impulsy ke změnám a tlakům na zmíněné témata. Vznik různých tématicky směrovaných spolků a organizací, bude získávat na oblibě a jejich vliv postupně sílit a získávat své  postavení, tlačící na změnu fungování společnosti. To se bude projevovat na významnějších změnách systému jako takového. 

Doba, která je před námi, je pro západní společnost velmi nápomocná k integraci a posílení přirozených pravidel přírody-vnitřní divokosti, na místo pravidel, které jsou tvořeny prioritně na základě racionálního myšlení, založeného na chamtivosti a nezralém přesvědčení „vím, že vím“.

Stále budeme sledovat důsledky této nerovnováhy a vytvořené nepřirozenosti, ale také se tím mají možnost tvořit nové tvořivé podněty ke změně.

To například vidíme na zasaženém sektoru restauračních zařízení, neplnící funkci zdravého stravování, ale často jen služby vedoucí k mocichtivému obohacování se a pěstování celkové otupělosti západní lidské mysli. Strava je jedním z nejvíce otupujících nástrojů, jak nebýt bdělý a všímavý nejen vůči životu kolem, ale také vůči sobě.

Vlivem historických událostí jsme vyšponovali proces racionalizace do závratných výšin, zaměřili se pouze na ekonomický růst, způsob uvažování cestou výhod, zjednodušování. Staly se z nás konformisté. 

Tyto zvyky jsou už hluboko v naší mysli a těžko se jich dobrovolně vzdáváme, považujeme je za standardní a běžné a jen těžko jsme ochotni připustit, že způsob života neintegrující divoké, temné, duševní, je právě ten, který nás odvádí od naší vrozené individuální role ve světě, společnosti, kultuře, vnitřní i vnější svobodě. Taková změna nenastane okamžitě, je to generační proměna, vyžadující svůj čas.

Přístup k vlastní existenci, jako tajuplné tvořivé cesty duše pramenící ze svých temných hloubek, není celospolečensky potvrzován a o to většího úsilí je třeba vynaložit na udržení vlastního niterného postoje.

Vnitřní divokost každého z nás nehledá cestu, jak si zjednodušit a urychlit cestu ke komfortu a stabilní práci na celý život nebo nejvyšší postavení ve firmě. Chce jednoduše jen své místo, svou svobodu, tvořit ze své niterné podstaty, žít život dávající hluboký smysl, pocit naplnění, být součástí. 

Zvířata v lese nepřemýšlí nad tím, aby vymysleli život lepší a jiný, oni ho plně integrují jaký je, žijí ho. I my jsme v jádru divocí, zvířata. Rozdíl je v naší inteligenci, kterou dokážeme uvažovat, koordinovat, rozvíjet, ale také si myslet, že divocí a pudový nejsme. Dokážeme se zabývat věcmi, které zvířata v přírodě zkrátka neřeší, jelikož fungují na základě instinktů. Instinkty však racionální mysl, u nás u lidí, dokáže významně překrýt a získat tak dominantní postavení racionálního uvažování. Vytváříme tak velký disharmonický rozpor mezi tajuplným světem duše, svého těla a jasnou prvoplánovou myslí. Jako důsledek vznikají psychické a fyzické zdravotní potíže, ale také krizové životní situace.

O to je to pro každého z nás, jako jednotlivce, těžší, pokud tvoříme dohromady většinovou část společnosti udávající směr jen k zisku a chození do práce bez srdečného smyslu pouze za účelem výdělku. Vnitřní divoké zvíře pak čeká, někdy doslova už i volá o svůj prostor, uplatnění se. Dobře to známe například jako pocit „nevím kde je mé místo, kam patřím“, roztržitost, zapomětlivost, agresivita a mnohé další…

Tohle je naše společná výzva, najít v sobě sílu a odvahu, postavit se na vlastní zralé nohy a vykročit vpřed cestou svého já, své duše, přírody, divokosti, najít uplatnění pro sebe, které dává smysl, bude světu prospěšné a uplatňující způsob života v souladu se zákony této planety. Mimo jiné je to ale také cestou psychického a fyzického zdraví, vnitřního pocitu naplnění.

Racionální mysl je schopná si myslet, že ona vše vymyslí, vše naplánuje a vše vyřeší. Kontrola nad životem, jaký má být, vytváří další kontrolu, zda je život splňován dle plánu a pokud ne, tak přichází nový strategický plán, který má za úkol udržet prvně plánované.

Takto jednoduše povyšujeme mysl nade vše a divoká duše nemá jiné cesty, než prorazit na povrch ze svých hlubin jinak, než skrze konflikty, viry, války a jakékoliv psychicky i fyzicky krizové a nejasné životní situace. Mysl natolik vytvořila svět, kde chtěla mít vše pod dohledem, že lékem, je stav a situace, který nemá pod kontrolou nikdo a ničím.

Příroda jako cesta k propojení se

K tomu skvěle slouží příroda, je schopna nás uzdravovat, inspirovat a předávat moudrost o naší duši, vnitřní divokosti, přirozenosti, co skutečně možné je a co možné není.

Pokud mysl najde ochotu, jak se s tímto hlasem přírody spojí, nechá se vést do vnitřního neznáma, najde cestu, jak se spojíme s vlastním tělem, duší, změníme tím způsob nahlížení na svět, ale hlavně na sebe a svou účast v něm.

Životní tempo se následně velmi zpomalí, uklidní a stáváme se tvůrcem cesty svého srdce, duši naslouchajícím záležitostem přesahující naší mysl, kontrolu, nás. Příroda je svou silou schopna nás dovést k pokoře a přijetí přirozeného řádu a hierarchie života jako takového.

Vydání se na cestu niterné divokosti, je cestou propojení mysli a svého těla, které otevírá hluboké tajuplné cesty k setkání se s vlastní duší, s vlastními zdroji, podstatou, ale také důvodem, proč na této zemi jsme. To přináší hluboká poznání a pochopení událostí, které jsme dosud každý za sebe žili a náhled, jak vůbec život jako takový funguje, jakým přínosem každý za sebe je. Vlivem nalezení svého místa odchází přirozená potřeba být větší nebo menší, než skutečně jsme, nevytváříme spory a boje za svou pravdu, nacházíme způsoby k srdečnému propojování se.

Ale je to také cesta putování k vlastním zraněním, slabinám, které máme možnost transformovat v posvátné, dávající nám stabilní hodnoty, sílu a upřímnost se zodpovědností vůči sám sobě.

Co přinese nový rok v Terapii v přírodě?

Pro příští rok „Terapie v přírodě“ nabídne i nové typy pobytů v přírodě, zaměřené na integraci své divokosti, nalézání svého smyslu, poslání, transformaci svých zranění v silné stránky.

Budete mít možnost vybrat si z nabídky nočních pobytů v přírodě, putovních sestupných pobytů. Pobyty zaměřené na práci s vlastní projekcí, stínem, imaginací, sny, ale také půstové komplexní týdenní pobyty zaměřené na vystavení se vlastním strachům, jejich zdravou integraci, odproštění se od vlastních přetvářek a nalezení pevné hodnoty ve své temnotě, divoké stránce osobnosti.

Možnosti pro rodiče s dětmi

Přibudou také pobyty rodičů s dětmi. Je velmi cenné mít dostatek možností pro děti, které potřebují zahlédnout, že jejich rodiče pracují se svou divokostí, spontánností, duší, že dokáží prožívat a ne jen racionálně uvažovat a plánovat.

Dnešní děti mají velmi silné imaginativní schopnosti, které se při jejich nevyužívání, stávají podložím pro budoucí psychické obtíže a rizikovým faktorem pro tvorbu různých druhů hlubokých závislostí. Významné možnosti pro kultivaci těchto schopností získáváme právě v přírodě.

To nejcennější, co můžeme svým dětem dát v západní společnosti, je otevřený rodič cestě k duši, k emocím, divočině. Rodič, který respektuje přírodu a zkoumá vztah k ni, respektuje také svou vnitřní divokou krajinu a také ji umí sebevědomě a s úctou využít.

Děti nepotřebují příliš, jsou velmi učenlivé pozorováním, jsou všímavé, přijímající, záleží však na nás dospělých, co se naučí, jelikož nasávají to, co na nás odpozorují. Často jsou to záležitosti, o kterých ani sami nevíme, že je jako rodiče děláme.

Máme před sebou dobu, která nám umožní racionální mysl zpomalit a propojit se sami se sebou, zvnitřnit se, nalézt se.

Každá doba má však také svůj stín a riziko a tím mohou být technologie. 

Je však na nás, zda se necháme ovládnout technologiemi, které v této době budou získávat mnohem více místa. Jistě bude sílit část společnosti, která se vzdálí přírodě ještě více než doposud. Technologie se bohužel může stát osudná pro samotné lidstvo. Umělá inteligence je krásný a skvěle uplatnitelný zdroj pro lidstvo. Nezralost společnosti, hlavně významných autorit, může snadno pozitivní zdroj proměnit v negativní osud lidstva, zneužití a ztrátu kontroly nad samotným darem technologie, které nám naše racionální mysl – inteligence, přinesla.

V každé situaci je však stále na výběr a proto je mnohé před námi. Příběhy, které jsou nyní neznámé, jsou závislé na rozhodování se právě teď.

Moc vás všechny zdravím, děkuji za vaši přízeň a rád bych vám tímto popřál, ať jste v jakékoliv životní etapě a rozhodování se, ať se právě vám podaří ty životní kroky a rozhodnutí, které budou v souladu s vaší vnitřní divokou krajinou a srdečnou pravdou o sobě.
Pavel Polák
Průvodce na cestě TMOU ke světlu

zůstaňme na dálku v kontaktu. Budu vám mailem zasílat nové články, které vám mohou některé vaše otázky objasnit. Také vás budu informovat o možnosti terapií, pobytů v přírodě a budete tak mít možnost se kdykoliv zúčastnit.

Email
Facebook
LinkedIn
WhatsApp
Skype
Google+

Související články

Podpora dětem v tématu smrti

Milí příznivci terapie v přírodě, jsem si vědom, že dnes píšu o tématu, které je velmi silné a často působí jako důvod zaujmout vyhýbavý či

Komunikační styl

Všímáte si své komunikace s druhými, jakou barvu a rytmiku váš hlas má? A napadlo vás někdy, že ve spojení se slovy, dává taková věta

Manipulace aneb méněcennost ve vztahu

Článek si můžete i poslechnout v audio formátu.  Čte: Martina Poláková Mezi časté příčiny vztahových obtíží, je nepřijetí vlastní méněcennosti a strachu z opuštění, selhání.

Divoká mysl, rok, vodnářský věk

Vážení, milí přátelé a blízcí Terapie v přírodě, jsme téměř na konci roku, který přinesl mnoho neočekávaných situací, které byly pro někoho více, či méně

Chcete informovat o nových článcích a nabídkách pobytů v přírodě?