Všímáte si své komunikace s druhými, jakou barvu a rytmiku váš hlas má? A napadlo vás někdy, že ve spojení se slovy, dává taková věta jiný význam, než ten, který máte v úmyslu druhému sdělit? Odkud se bere styl komunikace?
Článek si můžete i poslechnout v audio formátu. Čte: Martina Poláková
Pojďme se společně podívat blíže k jádru komunikace…
Ve vztahu je přirozené a také důležité, oboustranně vyjadřovat svůj názor dle vlastních potřeb. Často je sdělován bez úmyslu poškodit druhého. Intonace a obsah věty, ale často na druhého působí útočně, cítí se méněcenní.
Malý příklad, muž vchází do prostoru, kde žena řeší s dětmi školní záležitosti:
„To tady musíte nad tím dělat takový cirkus? Vždyť to jde udělat takhle!“
Pojďme teď zkusit formulovat větu, s nádechem radosti a chuti pozitivně inspirovat druhého vlastním pohledem na situaci.
„Wau, jak na vás koukám, mám radost z nápadu, který mě díky pohledu na vás, napadl. Pojďme to zkusit udělat takhle, co říkáte?“
Podívejme se nyní blíže na první variantu. Takto vyslovená věta, budí dojem kritizování druhého. Přítomnost druhých je spíše na obtíž a jejich hodnota spíše nepodstatná. Je zřejmé, že komu je mířena tato věta, ten se bude cítit nepřijatý, méněcenný. V takové situaci je na výběr tento pocit přijmout nebo z komunikace odejít, nebo se začít útokem bránit. Ten by však způsobil, že by se cítili dotčení oba a vznikl by kolotoč únavného vysvětlování, přesvědčování, manipulace (mlčení, výčitky), či agrese.
Všimněme si druhé varianty věty. Na rozdíl od té první, významně oceňuje přítomnost druhé strany a zároveň z intonace i obsahu je zřejmé, že dotyčný, si vlastní inteligence, radosti a kreativity, váží, je si vědom hodnoty, kterou v nich má. Proto je pro něho snadné vidět hodnoty druhých a vnímat je také jako zdroj pro inspirování se a dát jim to slovně najevo.
S touto větou se vytvoří prostředí, předurčené ke spolupráci, sdílené radosti a potenciální možnosti realizace jakékoliv společné tvůrčí činnosti.
Na těchto dvou větách, jsem chtěl prezentovat, jak silný vliv má formulace slov na druhého a jak snadno lze již v první větě predikovat, že jejím vyslovením se otvírá prostředí, ve kterém je velmi těžké, aby nevznikl spor založený na oboustranné méněcennosti. Tento komunikační uzel se v případě častého opakování stane prohlubováním nedůvěry v sebe a také příčinou rostoucí kritiky, která zvyšuje neúměrně nároky jeden na druhého. Vztahová atmosféra je otrávená kyselostí neustálého nedorozumění a dochází k vzájemnému vzdalování se a ochlazování vztahu.
Automatické myšlenky
Pozornost bych ještě rád věnoval automatickým myšlenkám, kterých si v průběhu komunikace nevšimneme, jelikož nejsou vůbec vysloveny, zároveň jsou ale hlavními podněty pro komunikaci.
Malý příklad…muž vejde do místnosti, kde jeho žena s dětmi řeší školní povinnosti.
Muž: „To tady musíte nad tím dělat takový cirkus? Vždyť to jde udělat takhle!“
Žena, nevyřčené myšlenky: „cítím se pod tlakem“
„mám strach, co teď, bojím se, cítím bezradnost“
„nezvládnu to“
„selhala jsem, jsem špatná“
Žena, vyslovené myšlenky: „Co po mě zase chceš, už toho mám dost! Běž do háje, pořád se Ti něco nelíbí, ať udělám co udělám, vše je stále špatně!„
Sami vidíte, jak složitá by byla následující komunikace, pokud se odehrává na pozadí tento vnitřní dialog plný strachu, který vytváří útočný postoj.
kořeny komunikačního stylu
Možná si kladete otázku, proč máme rozdílné způsoby ve stylu formulování vět a to nejen obsahem, ale také intonací? Je to ovlivněné způsobem, jakým komunikovali naši rodiče. Pesimistické či optimistické uvažování jsme jako potomci převzali a bez povšimnutí si způsobu, jak uvažujeme a mluvíme, ho denně používáme.
Každého potomka zajímá, jak se rodiče sami za sebe, ale také mezi sebou, vypořádávají se situacemi, které jsou náročné a značně nejisté. Způsob řešení rodičů, utváří komunikační styl dětí a také jejich pohled na složité situace ze kterého pramení, jak v nich budou jako dospělí jednat.
Obzvlášť důležité jsou situace, kdy matka zažívá ztráty, dlouhodobou nemoc, rozchod, špatnou ekonomická situaci. Jejich pozornost se orientuje převážně k matce.
Matka je symbolem bezpečí domova. Pro potomky je velmi důležité, aby v krizových situacích viděli, že maminka prožívá bolest, že to pro ní není snadné, ale zároveň věděli, že jsou stále v jejím bezpečí.
Ujištění konce a nového začátku
Napadá mě nyní věta například: „Děti moje milované, rozcházíme se s vaším tátou, je to pro mě těžké, bolí mě to, ale já to zvládnu. Není to vaše starost, běžte prosím do svého pokoje, potřebuju teď prostor pro sebe. Vím, že jste tady.“
Tímto maminka ukáže dětem, že těžká situace má řešení, ale také svůj jasný konec. Díky jasnému postoji maminky k tomuto konci, se neocitají děti v pocitu beznaděje a bezmoci, který by si jinak vytvořily jako vzor pro své přemýšlení. Pesimistický způsob uvažování by pak byl plný nebezpečí a strachu, myšlenek o vlastní neschopnosti a o tom, co všechno není možné.
Náš fiktivní příklad je ale jiný, proto se děti mohou cítit bezpečně a v těžké situaci, získávají zkušenost, že trápení a bolest skončí a poté začíná další nová etapa.
Mimo jiné, touto větou také matka ukazuje přijímaní sebe a svých emocí. To jim umožnuje vybudovat si důvěru v přirozený koloběh života, v polaritu, „dobré i zlé“. Taková zkušenost jim dodá dostatek sebedůvěry, se kterou pak emocionálně prožívají důstojně i své obtíže bez útěku a vyhýbání se jim. Mají tak schopnost prožívat a komunikovat s respektem i náročné vztahové situace, ve kterých se zraněním nevyhneme. Jejich komunikace je optimistická, ale zároveň dokáží pojmenovat a prožít i nepříjemný obsah.
Změna je možná!
Dobrou zprávou je, že způsob myšlení lze změnit, i přesto, že zkušenost v dětství nebyla optimální. Mění se tím nejen způsob komunikace, ale také přichází nové přínosné pocity v těle a s tím možnost změnit, například životní záměr.
Všímavostí ke svým myšlenkám a emocím získáváme pro sebe pochopení a laskavý přístup, který se pozitivně projeví na způsobu komunikace.
Terapii, kterou vám mohu nabídnout v mém zázemí v kytlické přírodě, je cestou jemné práce s hloubkou myšlenky a imaginací. Pokud hledáte bezpečí a pochopení, pro svou ženskou duši (tu mohou mít i muži) a potřebujete věnovat lásku svému kritiku uvnitř vás, může to být cesta pro vás.
