Agrese a tlak aneb neuznané role v partnerství
- 22/08/2019
- 17:30
Po hlubokém sebezkušenostním víkendu v přírodě se znovu ukazuje, že mužské linie se oživují a myslím, že je před námi změna západního muže jako takového. Více a více mužů začíná hledat cestu k vyjádření své podstaty, otvírání vlastní zranitelnosti, uvědomování si své skutečné a přirozené role v partnerství, ale také celé rodině, k pochopení fungování a důležitosti vlastní agrese, jejích zdrojů. Muži si ve vztazích a rodinách začínají všímat vlastní vnitřní hluboké frustrace, nenaplnění a odebírání si vlastního prostoru.
Je mnoho a mnoho žen, které se snažily a stále snaží jít cestou rozvíjení sebe samotné, objevování vlastní skutečné identity, navštěvování terapií. Čili mohou mít před muži velký náskok, ale zároveň se tím také mužům vzdalují a propast mezi mužem a ženou se pak mezi nimi hluboce zvětšuje. Ale i to je nutné. Vzniká tím větší a větší tlak na muže ze strany žen, který je nesmírně cenný z toho ohledu, že je tlakem na vyvolání protiaktivity, protikladu, agrese. Muž je nucen dříve či později něco se svým vlastním prostorem, který by měl mít pod svými otěžemi, udělat. Je nucen uchopit svou vlastní roli a aktivovat mužskou dynamiku.
To může vypadat i nebezpečně, vyvolávat kontroverzi, konflikty, rozpady manželství, rodin, ale jak všichni víme, lidský tvor je tvorem lenivým a bez tlaku není schopen udělat zásadní životní změnu.
Tento vzájemný tlak je zásadním a nesmírně důležitým prvkem k tomu, aby se také dala do pohybu skutečnost ženské podstaty, ženské role. Malý příklad níže…
Pokud žena přijde do partnerství a využívá v sobě mužskou energii, je v mužských rolích, bude si přitahovat muže, který je v ženské roli. Takto to může být v pořádku, pokud s tím oba vědomě souhlasí. Co ale s tím, pokud se to muži nelíbí, nechce být tou “ženou” nebo mu v dětství bylo ukazováno jeho matkou, že otec je špatný, čímž si i on sám řekne “Jsem špatný jako otec jako muž” a tak sebe odevzdá, vzdá se vůdcovství, otcovství, mužské role, nevědomě převezme roli ženskou až je postupně sebepotlačením plný frustrací.
Častým jevem je to, že žena chce po muži právě tu mužskou roli a za jeho ženskou roli ho ještě kritizuje. Co se ale bude dít, pokud muž řekne “Dobře, začnu na sobě pracovat, jdu do mužské role, zmužním.“?
Přechodem muže z ženské energie a aktivací jeho mužské role, začne být následně nucena i žena k velké změně. Protože funguje pouze polarita kladné k zápornému, začne se touto změnou u muže, dít tlak na ženu, aby obsadila i ona svou plnohodnotnou ženskou energii, roli. Čili se spustí jakýsi proces vzájemného přehazování rolí a jejich uznání. Zní to velmi jednoduše, ale proč se tomu tak neděje? Proč to je tak velký problém, vyvolávající komplikované konflikty mezi mužem a ženou, do kterých se bolestně zamotají i vztahy s rodiči partnerů?
Odpovědí je vztah ženy k ženě, matky k dceři, který se začne v ženě probírat a jinak by byl ukryt fungováním ženy na mužské vlně. Muž se ženou si mezi sebou vracejí své přirozené místo, svou polaritu a tak se musí oba dotknout svého prazákladu, kořenů, tématu matky, ale také otce a to nějakou formou chybějícího.
Ve společnosti jak víme, začíná být mezi ženami více a více vidět, že narůstá počet otců vychovávající své děti, zatímco ženy, chtějí více a více používat dobrovolně císařských řezů při porodech, jsou více a více emancipované, po porodech hledají rychlé cesty k návratu do práce, ke kariéře, k předchozímu životu, chtějí více a více vůdcovské emancipované role mužů. Kdo tu pak bude ale tou důležitou a nezastupitelnou ženou? Velmi životně důležitá role matky, kterou muž není schopen nikdy zastat tak, jako žena, patří proto ženám. Jejich přirozenost plodit a pečovat, je ale bohužel ženou zároveň vytěsňována a často dokonce i vytýkána mužům, že tuto roli chybně obstarávají. Vzniká tím velká nepřirozenost, disharmonie proti chodu matky přírody, která nám tyto principy ukazuje. A možná zde je otazník, proč muži nemohli být dříve otevřeni své zranitelnosti, proč raději opouštějí rodiny, proč destruktivně sportují, proč jsou více v obranných a kompenzačních mechanizmech?
Domnívám se, že čím více bude žen, které v moudrosti a zralosti umí pracovat se svou temnou ženskou silou, se svou divokostí, tím více se zároveň otvírá prostor, který má možnost uchopit muž v jejich pevné mužské roli.
Jak vidíte, začali jsme tlakem žen na muže.
Reakcí a druhým krůčkem je tlak muže na ženu.
A ve třetím kroku tím vzniká velký vzájemný tlak temných stran obou partnerů. I přesto že to tak oba bolí, bez tohoto tlaku se neobejdeme. Je to tření jeden o druhého, ale také vzniká ta chtěná energie, možnost a potenciál, který tak v partnerství chceme, i nevědomě, to je ten vývoj individuality, zrání včetně toho druhého. Až teprve tímto třetím krokem nám vzniká možnost na kvalitní hluboký vztah.
Zbývá ale přeci jen poslední otázka a to na oba z partnerů…. jsou oba, muž a žena, už dost zralí a připraveni, aby změnili úhel pohledu na tuhle velmi důležitou “válku”, kterou si nevědomě oba z lásky k sobě připravili?…. plnou agrese a manipulace, vytvářejících tlakové pole a proměnili ji v kreativitu, vášeň a životní cestu?
I z fyziky známe, že lidstvo hledá procesy, které vyvolávají tlak. Proč? …neb proto, že tlak je převoditelná energie a energie lze využít ku prospěchu. Je jen otázka, jak? A to závisí individuálně na tom, jaké zralosti a moudrosti dosáhl ten, kdo s tlakem disponuje.
Mějte se rádi, nebojte se konfliktu a mezilidských vztahů, nevyhýbejte se, neutíkejte. Překážka je tu proto, abychom hledali řešení a to je cestou.
